S t a n i s l a v   K o l í b a l

Zpět

*1925, Orlová

O umělci:

Stanislav Kolíbal patří bezpochyby k jedněm z nejvýznamnějších protagonistů českého, ale i mezinárodního umění druhé poloviny dvacátého století, a to s přesahem, pro autorův úctyhodný věk, do století dvacátého prvého. Narozen v Orlové na Těšínsku se s rodiči po okupaci tohoto kraje přestěhoval do Ostravy. Koncem války byl nasazen k pracím do Ostravských dolů. Možná, že právě tyto rané zážitky vnesly do jeho pozdějšího, jinak na první pohled celkem racionálně geometrického díla, existencionální podtext. K výtvarnému umění inklinoval Kolíbal už od raných let. Od svých třinácti let modeloval a kreslil. V roce 1943 (ve svých osmnácti letech) vystavoval na skupinové výstavě v Domě umění v Ostravě. Rozhodnutí stát se umělcem bylo jednoznačné, a tak se Kolíbal rozhodl studovat přímo v centru dění – v Praze.

Kolíbalovu tvorbu téměř od počátku provází zájem o geometrické řešení hmoty a prostoru. Jeho sochy a objekty jsou charakteristické užitím minimálních prostředků, avšak jejich výpověď je značná. Výstižně nazval jeho dílo kritik Tomáš Pospiszyl, když hovoří o Kolíbalovi jako o tvůrci „emocionální geometrie“. Autorova tvorba není totiž výrazově chladná: je založena na vnímání komplementarity protichůdných hodnot, jako je stabilita a labilita, řád a chaos, trvání a pomíjení, vznik a zánik. Kolíbalovo dílo je tak zrcadlem jeho osobních emocí, vyvolaných vůkolním světem a společností. Kolíbalovo dílo se dotýká základních transcendentních hodnot lidského života. A i když tento charakter umění, ve smyslu Chalupeckého důrazu na transcendentální sdělení uměleckého díla, se zdá být dnes mnohými přehlížen, Kolíbal si dokázal získat obdiv i v řadách mnoha renomovaných mladých umělců. Myslím, že toto je velkou satisfakcí nejen pro umělce samotného, ale i pro celé české umění druhé poloviny dvacátého století.

Studia:

  • 2005 státní vyznamenání České republiky Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění

  • 1990-93 Profesor AVU v Praze ceny

  • 1973-80 zákaz vývozu a prodeje děl, zákaz výstav¨

  • 1953 Získává ateliér v Praze 7, Nad Královskou oborou 23 a žení se se sochařkou Vlastou Prachatickou. Seznamuje se s okruhem umělců Umělecké besedy.

  • 1951–1954 Během studia spolupracuje s divadly v Ostravě, Opavě a s Národním divadlem v Praze. Po ukončení studia externím učitelem jevištní techniky

  • 1951–1954 Akademie múzických umění v Praze, obor scénografie u prof. Františka Tröstra

  • 1945–1951 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, ateliér prof. Antonína Strnadela

  • od 1945 začíná se věnovat práci pro noviny a knihy. Kreslil např. pro noviny Svět práce, pracoval na obálkách a knižních ilustracích. Ilustrační prácí se Kolíbal pak zabýval celý život.

  • 1944 byl nasazen na nucené práce do ostravských dolů

  • 1938 Po okupaci Těšínska polskou armádou se stěhuje s rodiči do Ostravy, kde pokračuje ve studiu gymnázia, kreslí a modeluje

Studijní pobyty:

  • 1968 Pobytové stipendium Karolyiho nadace, Vence, Francie;

  • 1969 Stipendium Fordovy nadace;

  • 1988-89 Pobytové stipendium DAAD Berlin;

  • 1992 Pobytové stipendium Ateliéru Calder, Saché, Le Carroi, Francie.

Výstavy:

  • 2012: Galerie Zdeněk Sklenář (S), Praha / Jízdárna Pražského hradu, Praha

  • 2011: Dynamo Design, Praha / White Gallery, Osík u Litomyšle / Brno Gallery, Brno

  • 2010: White Gallery, Osík u Litomyšle

  • 2009: Dům umění, Ostrava / Galerie města Plzně, Plzeň

  • 2008: Galerie Zdeněk Sklenář, Praha

  • 2007: Galerie Woxart, Praha

  • 2006: Walter Storms Galerie, München

  • 2005: Východočeská galerie, Pardubice / Galerie města Bratislavy, Bratislava / Národní galerie, Praha

  • 2004: Moravská galerie (I. část), Brno / Moravská galerie (II. část), Brno / Galerie u Bílého jednorožce, Klatovy

  • 2003: Egon Schiele Art Centrum, Český Krumlov

  • 2002: Dům umění, České Budějovice

Zastoupení ve sbírkách:

  • Museum of Modern Art, New York

  • Metropolitan Museum of Art, New York

  • Solomon R. Guggenheim Museum, New York

  • Brooklyn Museum of Art, New York

  • Centre Georg es Pompidou, Paříž

  • FRAC Bretagne

  • Musée de Grenoble

  • Musée St. Croix, Poítiers

  • Tate Gailery, Londýn

  • Museum Modemer Kunst, Vídeň

  • Albertina, Vídeň

  • Peter Ludwig Museum, Budapešť

  • Museum Sztuki, Lodž

  • Kunstmuseum Winterthur

  • Patentamt, Mnichov

  • Národní galerie, Praha

  • Galerie hl. města, Praha

  • České muzeum výtvarných umění, Praha

  • Moravská galerie, Brno

  • Galerie Benedikta Rejta, Louny

  • Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou

  • Muzeum umění, Olomouc

  • Galerie výtvarného umění v Ostravě

  • Západočeská galerie, Plzeň

  • Galerie umění, Karlovy Vary

  • Severočeská galerie výtvarného umění, Litoměřice

  • Oblastní galerie, Liberec

  • Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem

  • Galerie moderního umění, Hradec Králové