9. Sympozium Litomyšl CZE / UA


Datum výstavy: 10. 09. - 19. 11. 2022

Vernisáž výstavy: 10. 09. 2022 v 16:00

Kurátor: jiří ptáček

Vystaující umělci: Argišt Alaverdyan, kateryna berlova, masha kovtun, matyáš malač, alina yakubenko, aleš zapletal 

Když se v roce 2013 mělo uskutečnit první mezinárodně obsazené Sympozium Litomyšl, bylo pozvání slovenských umělců pochopitelnou volbou. Nadstandardní vztahy mezi obyvateli obou zemí, historie společné státu, ale rovněž úzká provázanost obou uměleckých scén v posledních třech dekádách, to vše poskytovalo důvod, proč mezinárodní sympozia začít takhle „srozumitelně“, „česko-slovensky“. Domnívám se, že účast umělkyň ukrajinského původu na letošním ročníku je po letech opět spojena s jasným důvodem. A to ještě naléhavějším, protože tentokrát je výrazem solidarity s těžkým osudem lidí, kteří na Ukrajině čelí invazi ruské armády, a zároveň pokusem prohloubit povědomí o kultuře země, jež se nám nečekaně přiblížila víc, než jsme kdy nadáli. 

Spolu se zástupy příchozích musejí země západní Evropy čelit novým situacím a výzvám. Jednou z takových výzev bude, nakolik oceníme budoucnost, která nás spolučeká. Do Česka a okolních zemí přicházejí lidé různého zaměření. Už nyní víme, že jsou mezi nimi také výtvarné umělkyně (vzhledem k branné povinnosti už méně často umělci), kteří se patrně rychle zapojí do uměleckého života v naší zemi. Dokonce i po válce, která snad skončí dřív, než si zatím myslíme, bude nutné počítat s tím, že část těchto mnohdy mladých lidí již zůstane. Zapustí kořeny a stanou se součástí naší společnosti, kultury a našeho umění. V Česku jsme si dlouho nevšímali ani potenciálu vlastních menšin a dál žili jakýsi historicky bezprecedentní monokulturní sen. Výzvou, která před námi stojí, proto bude, jak dokážeme reflektovat odlišnou zkušenost, která nám bude nabídnuta. 

Na sympozium do Litomyšli jsme pozvali tři umělce z Česka a tři umělkyně původem z Ukrajiny. Všichni reprezentují zajímavé polohy výtvarného umění mladší generace. A všichni, každý svým způsobem zosobňují nastalou situaci. Malířka, kreslířka a hudebnice Alina Yakubenko přijela do Litomyšli z Kyjeva. Její krajanka Kateryna Berlova přicestovala z Berlína, kam kvůli válce nedávno odešla z Kyjeva. Tuto dvojici doplnila Masha Kovtun, studentka UMPRUM v Praze, která do Česka přišla hned po započetí separatistické války před osmi roky. Právě ona reprezentuje most, jež již nějakou dobu vzniká mezi českým a ukrajinským prostředím. Do jisté míry podobný příběh má za sebou malíř Argišta Alaverdyana. Ten se ale z Arménie přistěhoval už jako malé dítě a proto se zcela samozřejmě etabloval na české umělecké scéně. Díky rodinnému zázemí je ale nadále ve spojení s místem původu, jeho kulturou a jazykem. Malíři Matyáš Maláč a Aleš Zapletal ve skupině zastupují jakýsi ryze domácí pól. Na sympoziu se ale neocitli kvůli dodržení jakéhosi multikulturního rozvrhu, který „subverzí v mezích zákona“ mírně překrucuje bipolární koncepci litomyšlských sympozií. Jak u nich dvou, tak i zbylé čtveřice byla hlavní motivací k pozvání jejich zjevné zaujetí pro výtvarnou tvorbu, síla individuální výpovědi a rutinou nepoškozený smysl pro posouvání vlastních možností.        

Celá šestice pracovala po dva týdny v ateliérech zřízených kvůli sympoziu v architektonicky unikátní vile Klára. Jelikož pro mnohé tvůrčí osobnosti není snadné pracovat na nových, neznámých podmínkách, bylo pro všechny překvapivé, jak rychle proběhla aklimatizace a s jakou vervou se všichni pustili do práce. Sympozium se ale nesmí zaměňovat s výrobní dílnou. Tou by bylo, kdyby postrádalo čas vyhrazený rozmluvám a vzájemným interakcím. Ojedinělé klima podobných akcí spočívá ve vyvažování tvořivé práce a neméně tvořivého spolubytí. Psát se o tom má, protože to nejde ani vystavit v galerii, ani vyfotografovat pro katalog. 

Na výstavě představujeme výsledky práce v Litomyšli spolu s relevantními ukázkami poslední tvorby účastnic a účastníků. Výsledný tvar není programovou výstavou se společně sdíleným tématem. Respektuje různorodou povahu a zaměření autorek a autorů a v určitém směru je šesticí menších samostatných výstav. Má-li v diváctvu vyvolat konkrétní vnitřní reakci, pak umocněný pocit vnitřního pohybu v pluralitním prostředí malby a obraznosti.